středa 18. února 2009

Na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci

Na železnici, dějou se věci. Zejména tedy v poslední době na Ostravsku, ale nejsem si jist, zda to má co do činění se švarností mládenců u dráhy zaměstnaných.



1. Přímo v Ostravě se srazily dvě tramvaje.

2. Ve Studénce spadl na vlak most.

3. U Ostravy se srazily dva kodrcáky.



Ve druhém případě se dá s trochou jistého cynismu inklinujícícho k tomu být nazývá pohledem bez emocí říci, že holt blbej den. Událost jistě značně tragická, ale zkrátka stane se.



To samé se dá říci vlastně i o případu č.1 s tím, že ten se skoro na beton už opakovat nebude. Bohužel se to ale nedá říci o případu posledním, aktuálním, i dnes stále ještě vlastně čerstvém.



Jelikož se to stalo na trati, na níž leží i FM, tak si dovolím tvrdit, že ji znám dost důvěrně. A proto se i divím, že se tam něco takového stalo až teď, respektive že se to tam nestává každou chvíli, aniž bych to nedej bůh chtěl jakkoliv přivolávat.



Trať mezi Ostravou a Valmezem je totiž v naprosto zoufalém stavu. Každou chvíli tak je v nějakém úseku výluka, protože se narychlo něco spíše lepí než opravuje, vlak bez zpoždění aspoň dvou minut běžného domorodce ve výsledku vlastně i nasere, protože tím pádem takový vlak domorodci ujede.



Jednou mi tak výpravčí nechal v Ostravě Kunčicích před nosem ujet přípojný vlak do FM. Když jsem vystoupil z rychlíku z Prahy, na vedlejším nástupišti Frýdecká Střela poslušně stála, když jsem ale na vedlejší perón došel nadchodem, viděl jsem jen vzdalující se koncová světla posledního vagónu. Další vlak jel až za hodinu, a tak jsem strávil skoro hodinu a půl (měl pochopitelně zpoždění) v naprosto prázdné promrzlé nádražní hale, kde není ani nádražní knajpa. Kunčice jsou totiž pouze přestupním uzlem a v nejbližším okolí jsou zhruba dva rodinné domky.



Když už teda další vlak příjel, přihrnul se hned průvodčí a chtěl jízdenky. Nasrán předchozími událostmi jsem zadeklamoval, že takové služby ať si strčí do řiti a že je vrchol drzosti po mě chtít ještě jízdenku. Vím, že to nebyla chyba průvodčího, ale byl jsem nasrán. Bodrý vystresovaný drážník pak na mě začal vřískat, že zrovna jedeme po druhé nejvytíženější jednokolejné trati v republice, a že tím pádem zpoždění bývají. Myslel jsem si o tom svoje a vlastně jsem si na to vzpomněl až po aktuálním incidentu.



Přinejmenším mezi Ostravou a FM, respektive Ostravou a Frenštátem je trať opravdu hodně vytížená. Vlaky jezdí docela často a přepravují vcelku dost lidí nejen ráno a odpoledne do práce a z práce či školy, ale prakticky přes celý den. A ona je to JEDNOKOLEJKA. Z čehož tedy mimo jiné plyne, že pokud se stane prakticky cokoliv, stává se trať zcela neprůjezdnou.



A vůbec teď nejde ani o ta zpoždění ani o to, že se tu zrovna dva kodrcáky srazily (i když ti zranění to samozřejmě budou vidět jinak). Jde totiž o to, že opravdu dost frekventovaná trať funguje v podstatě na bázi kyvadlové dopravy, takže třeba jako lanovka na Petřín. Je rozdělena na kratší úseky, na nichž se "někde uprostřed" musejí vlaky vždycky někde ve stanici počkat a překřižovat se.



Proto je svým způsobem dobře, že se stalo, co se stalo. Snad se konečně začne uvažovat o nějaké pořádné modernizaci tratě, (ne)dej bože o tom, že by se postavila druhá kolej. Ovšem kdyby slavnostní základní pražec položili hned zitra ráno, tak než se to postaví a zprovozní, tipoval bych to na nějakých deset let. Což je furt dost času na to, aby se tam posráželo ještě dost a dost vlaků.

1 komentář: