Yo, nigga, look at me new lowrida, b1atch!

Asi nejsem sám, kdo žije v přesvědčení, že ty nejlepší vánoční dárky si člověk musí nadělit sám. U mně to tak funguje už docela dlouho a nic se nezměnilo ani letos, respektive teď už vloni. A protože kalendář s J-Pop holčičí kapelou C-ute jsem si nadělil už vloni a povlečení s Kasumi z Dead or Alive už předloni, chtělo to letos vymyslet něco pořádného. Původně jsem uvažoval o autě, ale protože na moje vysněné GTR od Nissanu mi na účtu pořád ještě trochu chybělo a protože nějakou ojetinu jsem nechtěl, pořídil jsem si za uspořené peníze nové kolo.

Co je to za divnej název?
Italská značka Sintesi sice nemá věhlas ani tradici jiných italských silničních ikon nebo amerických MTB ikon, ale pohled do jejího katalogu mě přesvědčil, že asi budou vědět, co dělají. Navíc zde byl nezanedbatelný argument v podobě velmi lákavého poměru cena/výkon. A taky se mi líbí jejich logo, které mi připomíná, řekněme že třeba logo Wolfensteina.

Vzhledem k mojí hmotnosti bych navíc stejně zvolil hliníkový rám, protože hliník je za ty roky doveden již téměř k absolutní dokonalosti, což se o ulepeném karbonu pořád ještě říct nedá. Nemluvě o tom, že pokud vynecháme ta nejvyšší patra kol (cca 80 tisíc a výše), tak lze hliníkový rám se "stejnými" vlastnostmi pořídit za podstatně nižší cenu, než "ten samý" z karbonu.

Výsledkem tak je bike, který se ve velikosti 21" i s pedály s přehledem vejde pod 11 kg. Mimochodem, pokud jsou na některé z fotek k vidění pedály, tak to ještě nejsou ty pravé, ale pouze provizorně nahozené staré křápy ze starého kola.

Rám: Sintesi 812, z "technických" důvodů zvolen loňský model, protože před koncem roku byla jeho cena taková, že by byl holý nesmysl čekat na novou letošní kolekci.

Řazení, pohon, brzdy: kompletní sestava Shimano Deore XT (kromě kol). Ze stejného důvodu použit rovněž loňský model v osvědčené sestavě 3x9 a nejtěžším převodem 44x11. Jenom je škoda, že mezitím Shimano tuto sestavu přebrandovalo, takže se to zase jmenuje Deore XT. Být to o rok dříve, tak pokud se nepletu, by na všech komponentech bylo naopsáno pouze XT, což by pochopitelně bylo mnohem víc gangsta.

Kola: zapletené sety Fulcrum Red Metal Zero, nejvyšší model řady Red Metal s plochými dráty, na zadním kole zapletenými asymetricky. V nábojích by měla být nějaká precious ložiska (zapomněl jsem, jaká přesně), takže by to teoreticky mělo jezdit samo a to i do kopce.

Pláště: vzadu Rubena Charybdis, vepředu Rubena Scylla. různé nejsou záměrně, ale proto, že když jsem si kolo vyzvedával tak se při finální kompletaci zjistilo, že na krámě nejsou dva stejné typy od obou modelů. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o verze TopDesign, tak je díky měké přilnavé směsi pravděpodobné, že zadní bude potřeba vyměnit už po nějakých 3000 km. Obecně jsem se setkal spíše s negativními zkušenostmi s Rubenami, ale na druhou stranu asi taky není náhoda, že na nich Jarouš Kulhavý udělal mistra Evropy a vicemistra světa v cross-country.


Vidlice: Rock Shox Sid Team. Obecně vysoce ceněná vzduchová vidlice, určená výhradně pro cross-country. Budu ji muset ale asi ještě nechat trochu poladit, protože ve srovnání s SR Suntourem na starém kole, mám pocit, jako by chodila až příliš hladce a měkce. Ve skutečnosti ale je stará vidlice už tak vytřískaná, že funguje hůř, než by měla. Radši se na to ale ještě přeptám, protože do těch různých ventilků a hejblátek se sám pouštět nehodlám. To bych pak možná i kupoval novou vidlici.

Řídítka, představec, sedlovka: Oval. O téhle švýcarské značce jsem předtím v životě neslyšel, ale internetovým scoutingem jsem zjistil, že ačkoliv dělají i věci z karbonu, tak jejich doménou je právě hliník. Z něho totiž dokážou udělat komponenty, které mívají přinejmenším stejné vlastnosti a často navíc nižší hmotnost, než cenově dostupné karbonové komponenty. S profesionálními karbonovými top modely se samozřejmě srovnávat nedají, ale ve své kategorii najdou jen nemnoho vyrovnaných karbonových soupeřů.

Gripy: The. Svým způsobem nejzbytečnější část kola, ale jméno firmy The se mi zkrátka líbí, protože je takové naše, takové gangsta, takové da ghetto. Navíc je povrch měkkoučký jako prdelka jp školačky.











Sedlo: Fi'zi:k Tundra. Tvrdé jako fošna, úzké jako pro Romana Kreuzigera. Pokud se má někdy naplnit úsloví o prdeli a středověku, pak to u mě bude rozhodně letos s tímto sedlem. Nezanedbatelné otlačeniny cítím už v okamžiku, kdy se na tohle sedlo jenom podívám.











Tak teď už snad jenom nabrat fyzičku na starém kole a pak mocně vyrazit na nějaké ty beskydské krpály. A jestli mě jako vloni i letos na novém lowrideru předjede na rovině ženská, tak už se na to vykašlu a asi se místo cyklistiky dám na šipky nebo cvrnkání kuliček.










A ještě jen čistě aby nedošlo k nedorozumění: ano, s novým kolem tady zcela záměrně machruju.

P.S.: Pokud se vám některé obrázky zobrazují nějak šejdrem, tak vůbec nevím, proč to tak je, ale mně se šejdrem zobrazují taky.