Výstava bonsají v botanické zahradě

Naprostou náhodou jsem o víkendu v metru objevil reklamu na výstavu bonsají v pražské botanické zahradě. Nebylo tedy moc o čem přemýšlet a problém "Co s načatým víkendem" byl rázem vyřešen.

Rozhodně nepatřím k nějakým "zelinářům", ale tak nějak snad každý cítí, že je něco jiného na zahradě vypěstovat sedmikilový dusičnanový kedluben, který může příští rok být klidně i desetikilový, a dlouhé roky, nezřídka celý život, cizelérsky opečovávat pár konkrétních rostlinek.

Takže zkrátka a dobře, je tam na co koukat. Pokud se tam ale chcete vypravit taky, tak si raději pospěšte, protože co si tak pamatuji z plakátu, trvá jen do 17. května.

Jako naprostého laika mě nejvíce zaujala skutečnost, že se bonsaje dají vytvářet i ze sukulentů, což jsou "v podstatě kaktusy" - přesto se dají tvarovat tak, že u nich vznikne prakticky regulérní kmen.

A chybět nesmí ani "historka z natáčení". Před sekcí s bonsajemi je i prostor, kde jsou nějaké ty bonsaje i k zakoupení. Jeden kousek, jehož stáří jsem svým zcela laickým odhadem šacoval tak na 50 let, tam byl k mání za 28 tisíc a nějaké ty drobné. Procházel kolem boreček s fiflenkou a boreček tuto cenu zaregistroval a ihned to překvapeně hlásil fiflence. Ta jeho informaci ocenila pobaveným smíchem ve stylu "to bych chtěla vidět, kdo za to dá takový nesmyslný prachy".

Inu, nezahálel jsem a zapředl jsem řeč s prodejcem a majitelem v jedné osobě. Říkal, že sám tento kousek pěstuje 20 let a když ho koupil, byl už 30 let starý (hergot, proč mi ty tipy takhle nevycházejí třeba ve sportce?). Jednoduchým výpočtem se tak dostáváme na cenu zhruba kolik? 700 korun za jeden rok? Dejme tomu. Každopádně to mi přijde vzhledem k jednomu roku dost specifické práce naprosto zadarmo.

A nakonec ještě pár fotek. Z nich půjde asi jen těžko odhadnout jejich velikost, takže ještě pro představu: Ty největší z vystavovaných kousků mají na výšku tak zhruba metr, ale jsou tam i takové, které se zastavily někde na dvaceti centimetrech.

Asi nejatraktivnější na pohled jsou "zmenšené" javory:

Malinký modřín s ještě menšími šištičkami:

Hloh v květu:

I takto může vypadat i tak "obyčejný" strom, jako je bříza:

Kluk jak buk:

Jalovec o velikosti o něco větší než jsou větve, s nimiž se o Velikonocích chodí na holky:

"A když už jsme u svátků, ze všech největší, zapomněl jsi na šeřík, takový jsi sklerotik." Akorát by mě docela zajímalo, kolik takových kousků by bylo potřeba k alespoň jakž takž důstojnému ověnčení jednotkového sovětského osvoboditelského tanku:

Technická: Tak obrázky už fungují, z nějakého důvodu to nesmělo být zarovnané na střed, ale bylo potřeba to hodit vlevo (absolutně nechápu, z jakého). Na druhou stranu se ale hodně kvalitně rozhodily zase odstavce, ale na to už fakt nemám nervy. Snad to ale přežijete.

Nový klip C-ute

Není to zase až tak žhavá novinka, protože podle všeho se klip dostal do světa už někdy v půlce dubna, ale zkrátka se mi ho na YouTube podařilo najít až teď. Písnička teda strašná tralalačka, ale klip tradičně luxusní. A ne, že ne!

Každopádně se ale zdá, že Chisa si zlomila nohu nebo co, protože se tam objevuje jenom před nějakým bluescreenem a na pódiu jich hopsá jenom šest, ale co už. Holt život.

Beskydy už zase nejsou hory - zastřelili nám medvěda

Čas od času člověk zaslechne nějakou narážku, že Beskydy nejsou žádné hory, že to jsou spíš jen takové kopečky. No dobře, nejvyšší vrchol má 1323 metrů, což není zrovna Everest, ale hory to rozhodně jsou protože tam žijí medvědi :-).

Nicméně vážně: proti všemožným samozvaným ochranářům přírody, ekologickým aktivistům a podobným zeleným mozkům jsem ve většině případů ve více či méně silné opozici, ale jsou dnové tací v životě lidském, kdy člověk najde společnou řeč i s nepřítelem. Tohle mě totiž ... no ano, UKRUTNĚ nasralo (dámy, doufám, prominou).

Před dvaceti lety byly Beskydy totiž opravdu spíše jen kopce než hory. Díky naprosto brutální těžbě dřeva zmizely velké plochy lesního porostu a tehdejší nesmyslné výseky lesa budou možná k vystopování ještě za dalších dvacet let. Soudruzi tak dostáli svým závazkům a jako bonus dosáhli toho, že Lysá hora je ještě i dnes skutečně lysá.

Za posledních dvacet let se ale mnoho změnilo, pochopitelně k lepšímu. Beskydy se dostaly z nejhoršího a stav přírody se viditelně mnohonásobně zlepšil. Dřevo se pochopitelně těží dál, ale s rozmyslem a v míře, která odpovídá tomu, co příroda může nabídnout - nejedná se o žádné nesmyslné drancování.

Zlepšení je ale partné i pod horami, takže třeba ve Frýdku-Místku se dá v řece Ostravici naprosto bez problémů koupat, na lávkách pro pěší se lidé často baví krmením početného vodního ptactva a pravidelně se sem vracejí labutě.

Když jsem před časem jezdil po Beskydech týden na kole, potkal jsem dřevorubce, kteří právě sváželi kulatinu. Těžkou techniku ale v beskydských kopcích opět vystřídali koně. A to zkrátka musí potěšit i takového "antiekologa" jako jsem já.

V horských potocích se znovu dají objevit raci. Jasně, byli tam uměle vysazeni, protože sami by tam po předchozím vyhubení asi nedošli, ale uchytili se a spokojeně tam žijí. A návdavkem se prakticky sami od sebe do Beskyd vrátili medvědi. Sice jen pár kusů, ale Beskydy pochopitelně nejsou Klondike.

A pak přijde nějaký idiot (respektive někdo jiný, ale to by už dámy určitě neprominuly) a jen tak ze srandy si jednoho upytlačí. No to bych se fakt po****.

P.S.: A ne, opravdu nejde o to, že medvěd "má hezký očička, je roztomilej a hezky kouká". Ale je vidět, že teoreticky může jednotlivec během pár dní zničit něco, na čem roky pracovalo nesrovnatelně větší množství lidí se zcela zjevnými pozitivními výsledky. Bohužel se takoví najdou a o to víc bych se z toho po****.