Konec světa & Hard-boiled Wonderland

Díky nedávné dovolené jsem mohl prakticky jedním dechem přečíst nejnovější dílo od Haruki Murakamiho, respektive knihu, která zde v češtině vyšla nejčerstvěji. A bylo to opravdu vynikající čtení, o čemž svědčí ono "jedním dechem", přestože má knížka dobrých 500 stránek. Vlastně to byla první knížka, u které jsem si přál, aby měla ještě alespoň o stovku stránek víc. A nebo radši o dvě stovky.


Pokud přijmememe, že Murakamiho Norské dřevo a Na jih od hranic, na západ od slunce lze považovat za de facto "stejné" knihy, pak Konec světa & Hard-boiled Wonderland se má ve stejném vztahu ke Kafkovi na pobřeží.

I zde se totiž setkáváme se dvěma zdánlivě naprosto nesouvisejícími příběhy, které se střídají ob jednu kapitolu. I zde se vše odehrává v prakticky zcela normálním světě, jenž se od toho našeho liší pouze několika málo detaily jako například déšť ryb či pijavic (Kafka) nebo existencí války o data, kde proti sobě stojí tzv. kalkulátoři a kódmani.


Nedávno jsem zašel na přednášku Tomáše Jurkoviče, českého překladatele Murakamiho knih, a ten zmínil kousek z předmluvy/doslovu slovenského vydání jedné z Murakamiho knížek. Znělo to zhruba v tomto smyslu: "Murakami nás uvádí mezi běžné věci, které jsou nám běžně známé, ale ony nejsou."


Svým způsobem se jedná o patrně nejvýstižnejší možnou charakteristiku Murakamiho díla jednou větou. Opravdu, člověk se zde ocitá na zcela obyčejných místech, ale přesto cítí, že tady "něco nehraje". V Kafkovi a Konci světa je takovým svým způsobem až mýtickým místem knihovna. A proč zrovna knihovna? "To vlastně nikdo zas až tak moc neví," zakončil odpověď na mou přímou otázku Tomáš Jurkovič.


Harukiho knihy u nás vycházejí, co se týče dat jejich vzniku, tak nějak na přeskáčku. Ale to je jedině dobře. Protože Konec světa není úplně jednoduché čtení, aniž by se zde tedy vyskytovaly jakékoliv složité konstrukce či jazykové exhibice. Přesto si ale myslím, že kdyby s Murakamiho tvorbou někdo začal právě tímto dílkem, asi by jejímu kouzlu jen tak nepropadl.


Takže ačkoliv Konec světa & Hard-boiled Wonderland bez diskusí těžce doporučuji, zároveň přidávám radu pro čtenáře Murakamim nedotčené: nejprve si od něj přečtěte něco jiného, typicky Norské dřevo nebo Na jih od hranic, na západ od slunce. Ideálně pak všechno, co zde vyšlo před Koncem světa :-).


Hodnocení: 5/5