Výstava bonsají v botanické zahradě

Naprostou náhodou jsem o víkendu v metru objevil reklamu na výstavu bonsají v pražské botanické zahradě. Nebylo tedy moc o čem přemýšlet a problém "Co s načatým víkendem" byl rázem vyřešen.

Rozhodně nepatřím k nějakým "zelinářům", ale tak nějak snad každý cítí, že je něco jiného na zahradě vypěstovat sedmikilový dusičnanový kedluben, který může příští rok být klidně i desetikilový, a dlouhé roky, nezřídka celý život, cizelérsky opečovávat pár konkrétních rostlinek.

Takže zkrátka a dobře, je tam na co koukat. Pokud se tam ale chcete vypravit taky, tak si raději pospěšte, protože co si tak pamatuji z plakátu, trvá jen do 17. května.

Jako naprostého laika mě nejvíce zaujala skutečnost, že se bonsaje dají vytvářet i ze sukulentů, což jsou "v podstatě kaktusy" - přesto se dají tvarovat tak, že u nich vznikne prakticky regulérní kmen.

A chybět nesmí ani "historka z natáčení". Před sekcí s bonsajemi je i prostor, kde jsou nějaké ty bonsaje i k zakoupení. Jeden kousek, jehož stáří jsem svým zcela laickým odhadem šacoval tak na 50 let, tam byl k mání za 28 tisíc a nějaké ty drobné. Procházel kolem boreček s fiflenkou a boreček tuto cenu zaregistroval a ihned to překvapeně hlásil fiflence. Ta jeho informaci ocenila pobaveným smíchem ve stylu "to bych chtěla vidět, kdo za to dá takový nesmyslný prachy".

Inu, nezahálel jsem a zapředl jsem řeč s prodejcem a majitelem v jedné osobě. Říkal, že sám tento kousek pěstuje 20 let a když ho koupil, byl už 30 let starý (hergot, proč mi ty tipy takhle nevycházejí třeba ve sportce?). Jednoduchým výpočtem se tak dostáváme na cenu zhruba kolik? 700 korun za jeden rok? Dejme tomu. Každopádně to mi přijde vzhledem k jednomu roku dost specifické práce naprosto zadarmo.

A nakonec ještě pár fotek. Z nich půjde asi jen těžko odhadnout jejich velikost, takže ještě pro představu: Ty největší z vystavovaných kousků mají na výšku tak zhruba metr, ale jsou tam i takové, které se zastavily někde na dvaceti centimetrech.

Asi nejatraktivnější na pohled jsou "zmenšené" javory:

Malinký modřín s ještě menšími šištičkami:

Hloh v květu:

I takto může vypadat i tak "obyčejný" strom, jako je bříza:

Kluk jak buk:

Jalovec o velikosti o něco větší než jsou větve, s nimiž se o Velikonocích chodí na holky:

"A když už jsme u svátků, ze všech největší, zapomněl jsi na šeřík, takový jsi sklerotik." Akorát by mě docela zajímalo, kolik takových kousků by bylo potřeba k alespoň jakž takž důstojnému ověnčení jednotkového sovětského osvoboditelského tanku:

Technická: Tak obrázky už fungují, z nějakého důvodu to nesmělo být zarovnané na střed, ale bylo potřeba to hodit vlevo (absolutně nechápu, z jakého). Na druhou stranu se ale hodně kvalitně rozhodily zase odstavce, ale na to už fakt nemám nervy. Snad to ale přežijete.